Všechno to začalo na půdě u dědy, snesli jsme po schodech kočárek proutěný… Ano, tak se začal psát příběh našeho království. Před 29 lety, po narození syna Dominika, jsme se pustili do opravy, byť velmi amatérské, kočárku zvaného kukaň. Úkol zněl: rozebrat, natřít, napolstrovat. Tak jsme rozebrali, natřeli “štětkou” a napolstrovali koženkou v barvě červené, co se našla doma. To bylo obdivu! Syn byl nejspokojenějším miminkem – prostorný, houpací kočárek vyhrával na celé čáře v konkurenci s moderním polským, který jsme využívali pramálo. Po dalších 18 letech, kdy přišel na svět vnouček Danielek, prošel kočárek znovu renovací. Tentokrát vyhrála modrá ( je dobrá ) ! Znovu úspěch, znovu stoprocentní využití. A do třetice všeho dobrého ( už naposledy ) – muzejní podoba. V čem je výjimečný? BYL PRVNÍ..